Osud zdravotně i mentálně postižených lidí z přerovské ubytovny v Dluhonské ulici zvedl celorepublikový zájem občanů. Obyvatele, kteří tu žili na periferii města v nuzných podmínkách, čeká stěhování. Provozovatel ubytovny Pavel Mirga totiž oznámil tento týden sociálním pracovníkům, že k poslednímu únoru „lazaret“ uzavře. Přinášíme aktuální informace o tom, jaké kroky byly v této věci v posledních hodinách podniknuty.
- V současné době bydlí v této ubytovně 34 lidí. Z tohoto počtu jsou tři občané z Přerovska a sociální pracovníci pro ně hledají možnosti bydlení. Dalších 31 lidí pochází z různých koutů republiky. „Kontaktovali jsme příslušné úřady obcí a měst, kde mají tito lidé trvalé bydliště. Žádáme je o pomoc při zajištění jiného pobytového zařízení,“ uvedla vedoucí odboru sociálních věcí a školství Romana Pospíšilová.
- Pavel Mirga oznámil, že v únoru lidem z ubytovny omezí služby – například jim nebude poskytovat jídlo. Dnes proto byla do „lazaretu“ navezena strava, kterou sponzorsky poskytl jeden z přerovských marketů. „Od pondělí budou mít lidé z ubytovny zajištěnu celodenní stravu – vařit pro ně budou kuchaři ze Zařízení školního stravování. Toto jídlo bude hrazeno z dávky – mimořádné okamžité pomoci, kterou aktuálně vyjednáváme s Úřadem práce,“ konstatovala vedoucí oddělení sociální prevence a pomoci přerovského magistrátu Marta Šintáková.
- Sociální pracovníci každý den navštěvují ubytovnu a monitorují, jestli jsou lidem podávány léky. Do ubytovny přivezli teplé ošacení a další potřeby z městského sociálního šatníku.
- Provozovatel ubytovny Pavel Mirga přislíbil zástupcům města, že pokud se nepodaří do 28. února najít pro všechny současné obyvatele jiné pobytové zařízení, prodlouží jim smlouvu až do poloviny března.
- Dnes jednal náměstek primátora Tomáš Navrátil s náměstkyní hejtmana Olomouckého kraje Yvonou Kubjátovou. V dané věci byla přislíbena intenzivní spolupráce.
Doplňující informace z odboru sociálních věcí a školství:
- Ubytovna v Dluhonské ulici neposkytuje – a ani nikdy neposkytovala – registrované sociální či zdravotní služby. Jednalo se o komerční ubytovací služby, jejichž požadovaná kvalita není dána žádnými standardy. Do toho ubytovacího zařízení se dostávaly osoby z ulice nebo ze zdravotnického zařízení (nemocnice, LDN, psychiatrické nemocnice, azylové domy a podobně).
- Po celou dobu existence této ubytovny navštěvovali a navštěvují ubytované občany sociální pracovníci. Zejména z jejich podnětů bylo dlouhodobě a opakovaně poukazováno na podmínky, které jsou na ubytovně zjištěny. Byl informován finanční úřad, živnostenský úřad, stavební úřad, krajská hygienická stanice, krajský úřad, Policie ČR. Všechny uvedené instituce zde v rámci svých pravomocí opakovaně prováděly kontroly.
- Od října roku 2013 tam sociální pracovníci v pravidelných intervalech prováděli sociální depistáž – a to za účelem vyhledávání osob s potřebou pomoci sociálního pracovníka. Hovořili s ubytovanými, rozdávali jim informační letáčky s konkrétní nabídkou pomoci a s kontakty na sociální pracovníky.
- Pravidelně byl monitorován celkový počet ubytovaných osob, cílové skupiny sociální práce, počet přerovských a mimopřerovských osob – a také z kterých míst do Přerova lidé přicházejí. Z výsledků byla sociálními pracovníky (1 krát za tři měsíce) vypracována zpráva, která byla předkládána orgánům města.
6.2. 2015 www.prerov.eu
Jak se psalo jinde:
Chudobinec jako ze středověku! V Přerově trpí staří a slabí
Děsivé svědectví: Promluvila ošetřovatelka z lazaretu hrůzy
Lazaret v Přerově: Tito lidé trpí v domově hrůzy! Neznáte je?
Komentář
Uživatel*Alojz Janiga
08 února, 2015
Celé město o tom vědělo a přesto s tím příslušný sociální úřad nic nedělal. Další důkaz toho, že staří, nemocní a zdravotně postižení v České republice jsou na okraji zájmu společnosti a přiživuji se na tom akorát všelijaké hyeny a různé instituce, které o sobě tvrdí že jim jde o „Ochranu lidských práv“. Ve skutečnosti akorát „vysávají“ od státu velké peníze na svoji propagaci a na to, aby mohli vůbec existovat. Na ty, kteří tuto „pomoc opravdu potřebují“, pak moc peněz nezbývá. Někteří takto postižení lidé, mají taky strach jít do nějakého tzv. „Domova pro seniory“, protože od svých známych slyšeli že „pobyt v takovém Domově, může být někdy doslova utrpením“. Zkušenosti z takového „Domova pro seniory“, jsou popsané mimo jiné taky na stránkách /rozhodny.blogspot.com/. Záleží vždy pouze na provozovateli „Domova“, jak se tam budou lidé cítit. Alojz Janiga.