V pondělí 30. listopadu Rada Olomouckého kraje vyjádřila nesouhlas s projektem územní ochrany a následné realizace průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe. Rada navíc doporučuje zastupitelstvu Olomouckého kraje schválit deklaratorní sdělení.

Přípravným pracím kanálu Dunaj-Odra-Labe dala vláda zelenou už na začátku října. V regionech, kterých se tato obří stavba přímo dotýká, se však projekt setkává s nesouhlasy. Práce mají začít v Moravskoslezském kraji, zastupitelé města Ostravy se ale vyjádřili ostře proti celému projektu a označili ho za nadbytečný a zastaralý.

Podobné stanovisko nyní zaujala i Rada Olomouckého kraje, přes který má část kanálu rovněž vést. Po projednání se rada shodla jednomyslně ve vyjádření nesouhlasu s tímto projektem. „Kanál v dnešní době nemá užitkové a ekonomické opodstatnění. Kromě toho je podle odborníků, velkou hrozbou pro životní prostředí. Proto si myslím, že bylo správné rozhodnutí jeho výstavbu dále nepodpořit,“ uvádí hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek.

Ani jeden z radních nehlasoval pro uskutečnění stavby. „Osobně tento projekt považuji za hazardování s naší krajinou a za rozhazování peněz pod silným vlivem betonářské lobby. Vzhledem k tomu, že se proti kanálu Dunaj-Odra-Labe staví fundovaní odborníci napříč republikou, nevidím jediný důvod, proč tento nesmyslný megalomanský projekt podporovat. Navíc si myslím, že v kritickém období, v jakém se nyní nacházíme, si takovou investici naše země ani nemůže dovolit,“ tvrdí radní Zdeňka Dvořáková Kocourková.

„Jsem rád, že je v tomto směru v naší koalici shoda a děkuji kolegovi Janu Šafaříkovi, že toto téma přednesl tak brzy. Doufám, že nebude muset být vynaložena žádná další koruna z veřejných peněz na přípravu tohoto nesmyslu. Je to krok zpět jak z hlediska technologického, ale i z hlediska hospodaření s vodou a ochrany vzácných biotopů. Jednalo by se o necitlivý a nezvratný zásah do naší krajiny,“ doplňuje radní Martin Šmída.

Jak se ke stavbě kanálu staví Přerov a okolní obce?

Město Přerov by se podle projektu stalo přístavem, kde by se křížily všechny větve kanálu. Primátor Petr Měřínský jeho stavbu kvituje: „Vedlo by to k ekonomickému rozvoji města,“ prohlásil loni v září při jednání o odmítavém memorandu, které podepsali starostové dvacítky obcí z Olomouckého kraje.

Opoziční hnutí Společně pro Přerov a Piráti však chtěla, aby byl projekt vodního kanálu smeten ze stolu. Celý projekt je více než snový. V kontextu vodního kanálu by se mohl i neslavně zkrachovalý projekt civilního letiště v Přerově označit za úspěšný byznys,“ argumentoval tehdy opoziční lídr Jan Horký.

Přerovský ornitolog Josef Chytil, který se podílel na studii proveditelnosti této stavby, se taktéž přimlouval za podpis nesouhlasu. „Již v 90. letech bylo zřejmé, že kanál by nikdy nevyvážil škody, které by megalomanský a naprosto fantasmagorický projekt způsobil životnímu prostředí,“ prohlásil Chytil.

Proti kanálu byli také starostové Hranic, Lipníka nad Bečvou, Veselíčka, Buku, Rokytnice, Kokor či Radvanic.