Jídla, která se podávala za první republiky. Jazzové melodie, ale i oblíbená písnička Prezidenta Osvoboditele Ach synku, synku… Křest publikace, která je přehlídkou jednoho století. Filmy. Prohlídky. Pietní akt na Masarykově náměstí. To je jen stručný výčet akcí, na které se mohou těšit Přerované v neděli 28. října. Sté výročí republiky si mohou připomenout takřka velkolepě a prožít ho v historickém duchu.
Zlatým hřebem dne bude program v Městském domě, který odstartuje úderem osmnácté hodiny. Místo nebylo vybráno náhodně, ale symbolicky. Právě v Měšťáku se totiž 28. října roku 1918 Přerované dozvěděli, že byla vyhlášena republika. Tento fakt se promítne do vzpomínkové akce, při níž budou restaurací znít jazzové melodie v podání přerovských rodáků mladé jazzové generace – a účastníci akce si přitom budou moci pochutnávat na jídle, které v místní kuchyni uvaří kuchaři podle starých kuchařek. „Vybírat mohou ze tří chodů – nabídneme jim prvorepublikové řízečky s brambory, halušky s brynzou alá T. G. Masaryk a hovězí pečeni „po modě“ s krupicovými nočky. Pro předkrm jsme zvolili paštiku z kachních jater na kmínovém chlebu a bramborové škubánky s pečenou cibulkou a uzenou slaninu. Nezapomněli jsme ani na polévku – podávat budeme uzenou s praženou krupicí,“ řekla provozní Městského domu Alena Pastorková. Připomněla rovněž, že zájemci si musejí místo u stolu předem objednat v Městském informačním centru – tedy koupit si za stokorunu vstupenku. V ceně bude nejen kompletní večeře, ale i přípitek, a každý host dostane navíc část dortu, nazdobeného v prvorepublikovém duchu.
„Akci bude předcházet pietní vzpomínkový akt – na něj se sejdeme v 17 hodin na Masarykově náměstí, přímo u pamětní desky T. G. Masaryka. Oficiálně tu vzpomeneme události, spjaté se vznikem republiky,“ pozval občany na pietu primátor města Vladimír Puchalský. Ten zároveň připomněl, že na Přerovany ještě předtím čeká celá řada akcí, na nichž se mohou pobavit i poučit – mají možnost zamířit třeba do muzea, nebo i do kina, které kromě nabídky filmů přichází rovněž s možností prohlédnout si technické zázemí protiatomového krytu, který je součástí objektu.
dortu hlavního výstavního projektu bude v 16 hodin slavnostní křest stejnojmenné publikace, jejímž autorem je historik Petr Sehnálek,“ uvedla Romana Nitková z Muzea Komenského. A se zajímavou nabídkou přichází i vedoucí kina Hvězda Svatava Měrková. „Od 9 do 10 hodin dopoledne nabízíme zájemcům prohlídku protiatomového krytu, v 11 nás čeká premiéra dokumentárního filmu Do krytů, Přerove!, od 14 hodin bude opět prohlídka krytu, v 15 hodin se můžeme těšit na premiéru filmu Hovory s TGM, další premiéra – a to dokumentu 28. říjen 1918 na Moravě – nás čeká v 17 hodin. O hodinu později je naplánována projekce filmu Toman,“ řekla Svatava Měrková.
Přečtěte si, jak probíhal 28. říjen roku 1918 v Přerově. Tak, jak tento příběh zaznamenali Přerované a později převzali historici…
Do Přerova přišla zpráva o převratu nejprve telefonicky, když ji do redakce deníku Přerovský obzor zavolal z Prahy tamní dopisovatel Hajšman. Prvním Přerovanem, který se dozvěděl o vyhlášení samostatnosti, byl profesor gymnázia Josef Staněk. Kolem 21. hodiny 28. října 1918 byl telegram se zněním zákona o vyhlášení samostatnosti přijat Zdeňkou Koblihovou na poštovním úřadě na nádraží, načež se úředník Jaroslav Kovařík vypravil ke starostovi města Matouši Havránkovi, aby mu sdělil senzační novinu. Současně úředník Otakar Štencl předával zprávu do všech dosažitelných poštovních úřadů na Moravě a jeho kolega Josef Jakubec vyhotovil opisy zákona, s nimiž poté obešel restauraci akciového pivovaru v Komenského třídě a Kozánkovu kavárnu a Městský dům na náměstí. Všude propuklo veselí, provázené zpěvem písně Kde domov můj.
Příštího dne se převratové aktivity rozběhly také v Přerově, přičemž ulice vyzdobily prapory v národních červenobílých barvách a veřejné budovy a obchody byly zbaveny symbolů monarchie. Následně se několik stovek občanů spontánně shromáždilo před radnicí na náměstí, kde se provolávala sláva samostatnému státu, a jednatel přerovského Sokola, jenž patřil během převratu k nejdůležitějším organizacím, Ladislav Elmer seznámil Přerovany se zněním prvního čs. zákona. Hlavním úkolem 29. října 1918 v Přerově bylo převzetí moci do českých rukou, takže na okresním úřadě začal pracovat prozatímní český hejtman a na radnici byl ustaven Národní výbor pro okres přerovský, v jehož čele stanul lékárník a veřejný činovník Vítězslav Nečas.
Do služeb národního výboru se ihned dali Sokolové, kteří v krojích začali zajišťovat veřejnou bezpečnost a pořádek. Začala náročná práce spočívající v zajištění nádraží a udržení pořádku v dopravě, převzetí veškerého majetku nového státu či zřízení prvních českých dobrovolnických vojenských jednotek. Zřízení vlastní armády totiž bylo třeba k udržení pořádku v prvotním poválečném chaosu, když se po celém území nacházeli vojáci všech národů někdejší monarchie, snažících se po skončení války co nejrychleji dostat domů. Obzvláště silná kontrola musela být v obvodu velkých nádraží, jakým tehdy bylo právě to přerovské.