Přerov – Patří k nejslavnějším přerovským rodákům, i když ve městě prožil jen dětství a část mládí, zatímco v dospělosti se už do rodiště příliš nevracel. Přesto ho Přerované vnímají jako „svého“ a i po letech se k němu hlásí. Josef Kainar, jeden z nejznámějších českých umělců dvacátého století, se narodil v Husově ulici v Přerově 29. června roku 1917. A toto stoleté výročí si chtějí místní lidé připomenout ve stylu básní a hudby dvou žánrů, kterým Kainar holdoval.
„Symbolicky právě v pondělí 29. června se sejdeme na letní divadelní scéně u Galerie města Přerova na Horním náměstí, kde v 17 hodin zahájíme komponovaný pořad, složený z básní, které napsal Kainar. Recitovat bude Čestmír Beťák, jeho písně zazpívají přerovští muzikanti. Vstup bude volný,“ uvedla vedoucí kanceláře primátora Daniela Novotná. V tentýž dne bude v salonku Galerie k vidění informační panel, který připomene život a dílo Josefa Kainara. „Zároveň se tam pokusíme o velmi zajímavý rekord a tím bude přepisování Kainarových veršů. K dispozici bude jeho kniha básní, kterou návštěvníci mohou po kouscích přepisovat a zároveň u vlastnoručně přepsaného kousku připsat i své jméno či krátký vzkaz,“ konstatovala spolupořadatelka akce Marta Jandová. V osm hodin večer pak na letní divadelní scéně vystoupí partička brněnských herců, která zahraje představení na kainarovské téma s názvem The Impro Džow.
Kromě toho bude symbolicky 29. června zahájena fotosoutěž, která rovněž odkazuje na Kainara, o němž je známo, že byl nejen básník, textař, dramatik, překladatel, hudebník, ilustrátor, výtvarník, novinář a scénárista, ale také nadšený fotograf. „Od 29. června až dokonce září nám mohou lidé posílat na adresu fotosoutez.prerov@email.cz snímky z Přerova. Je jedno, jestli na nich bude zákoutí, nebo zda půjde o fotku z nějaké akce. Důležité je, aby byla fotka opatřena krátkým veršem. Nemusí jít o nic složitého, třeba o jeden výstižný či vtipný rým,“ nastínila Daniela Novotná. V říjnu pak budou fotky na webu města, kde jim budou návštěvníci přidělovat body. První místo bude ohodnoceno částkou 5000 Kč , druhé 3000 Kč a třetí 2000 Kč.
Kainarovo dílo bude připomínáno v rámci nejrůznějších akcí ještě i na podzim. Například akce nazvaná „Přerovské dvorky,“ kdy se lidem otevřou dvorky v centru města, bude rovněž souviset s dílem Kainara.
Josef Kainar a jeho přerovské „stopy“
„Josef Kainar se narodil koncem června roku 1917 v domě v Husově ulici – šlovlastně o jeden z činžáků sloužících k ubytování pracovníků na dráze, neboť jeho otec byl inspektorem státních drah,“ vzpomíná archivář Jiří Lapáček. Rodina – Kainarův otec, matka a starší sestra Irena – žila v Přerově od roku 1911.
Mladý Josef navštěvoval Palackého obecnou chlapeckou školu a projevoval se jako nadaný žák. Po mámě, která pěkně zpívala a z jejíhož podnětu se u Kainarů scházela hudbymilovná společnost, zdědil hudební talent. „Proto už od pěti let hrál na housle a zkoušel komponovat na klavír. V sedmi letech napsal první básničku, kromě toho rád kreslil a maloval. A po otci zdědil lásku ke knihám,“ říká historik Lapáček. A práv tento „mix genů“ z něj dělal výjimečné dítě, i když právě jeho dětství bylo poznamenáno rozkolem v rodině, který skončil rozvodem rodičů. Jeho matka i se starší dcerou odešla na Slovensko a v té době čerstvě desetiletý Josef zůstal žít jen s otcem, později i s jeho novou manželkou.
„Ve školním roce 1928/1929 začal studovat na přerovském gymnáziu, ale snad vlivem rodinných poměrů začal chodit za školu a za neomluvené hodiny měl sníženou známku z chování. Zhoršil se i ve škole z latiny, němčiny a matematiky měl čtverku. V sekundě se už zase Kainarův prospěch i docházka výrazně zlepšily, ale už další rok musel složit reparát z matematiky, což se opakovalo i v kvartě a kvintě,“ konstatoval Jiří Lapáček. Své hudební nadání ale Josef Kainar poctivě rozvíjel. Od primy navštěvoval nepovinný zpěv, od sekundy do tercie k tomu ještě přidal školu orchestrální hry, v tercii dal se svými kamarády dohromady malý tango-orchestr. V kvintě se pak začal učit i na kytaru. V té době také začal psát písňové texty, pokoušel se prosadit ve Studentském časopise, veřejně recitoval. A stěžoval si, že kantoři na přerovském gymnáziu nemají dosti porozumění pro soudobé studentské snahy.
Do historie, spojené s Josefem Kainarem, se významně zapsalo také datum 5. května 1934. Tehdy coby sedmnáctiletý student odešel ráno normálně do školy, byl prý ale roztržitý a po deváté hodině gymnázium opustil. Procházel se u Bečvy, dostal se až za kapličku u nemocnice, kde v rozčilení vytáhl bubínkový revolver a střelil se do levého boku. Stačil ještě přejít po lávce na druhý břeh k Michalovu, kde se nechal v blízké ordinaci ošetřit od svého lékaře. Skončil v nemocnici, kde se podrobil operaci, při níž mu byl vyňat projektil, který uvízl na čtvrtém žebru. Vyšetřovací spis nakonec konstatoval, že čin spáchal v duševní depresi, na kterou ale neměly vliv rodinné ani školní problémy. „Ze vzpomínek kamarádů ale víme, že příčinou byla nešťastná láska k o rok starší Janě Jurečkové. Ozvuky tohoto prožitku nalézáme v cyklu básní Z písní Janě,“ prozradil Jiří Lapáček. V roce 1934 se rodina rozhodla opustit Přerov, takže školní rok začínající letopočtem 1935 už Josef Kainar začínal na olomouckém gymnáziu. „V dalším životě udržoval s Přerovem jen velmi volné kontakty. Napsal některé písňové texty pro zájezdový pořad Loď rytmu, s níž se objevil v roce 1940 iv rodném Přerově,“ uvedl Lapáček.
Později už žil a tvořil převážně v Praze. Měl blízko k divadlu, takže pracoval jako dramaturg v Divadle satiry, coby novinář psal pro Rovnost, kde vycházely také jeho vtipy, obrázky a básně, spolupracoval i s Československým rozhlasem. Po roce 1947 se už věnoval pouze literatuře. Josef Kainar zemřel 16. listopadu roku 1971 ve věku 54 let.