Přerov – Patří k nejslavnějším přerovským rodákům, i když ve městě prožil jen dětství a část mládí, zatímco v dospělosti se už do rodiště příliš nevracel. Přesto ho Přerované vnímají jako „svého“ a i po letech se k němu hlásí. Josef Kainar,  jeden z nejznámějších českých umělců dvacátého století, se narodil v Husově ulici v Přerově 29. června roku 1917. A toto stoleté výročí si chtějí místní lidé připomenout ve stylu básní a hudby dvou žánrů, kterým Kainar holdoval.

„Symbolicky právě v pondělí 29. června se sejdeme na letní divadelní scéně u Galerie města Přerova na Horním náměstí, kde v 17 hodin zahájíme komponovaný pořad, složený z básní, které napsal Kainar. Recitovat bude Čestmír Beťák, jeho písně zazpívají přerovští muzikanti. Vstup bude volný,“ uvedla vedoucí kanceláře primátora Daniela Novotná. V tentýž dne bude v salonku Galerie k vidění informační panel, který připomene život a dílo Josefa Kainara. „Zároveň se tam pokusíme o velmi zajímavý rekord a tím bude přepisování Kainarových veršů. K dispozici bude jeho kniha básní, kterou návštěvníci mohou po kouscích přepisovat a zároveň u vlastnoručně přepsaného kousku připsat i své jméno či krátký vzkaz,“ konstatovala spolupořadatelka akce Marta Jandová. V osm hodin večer pak na letní divadelní scéně vystoupí partička brněnských herců, která zahraje představení na kainarovské téma s názvem The Impro Džow.

Kromě toho bude symbolicky 29. června zahájena fotosoutěž, která rovněž odkazuje na Kainara, o němž je známo, že byl nejen básník, textař, dramatik, překladatel, hudebník, ilustrátor, výtvarník, novinář a scénárista, ale také nadšený fotograf. „Od 29. června až dokonce září nám mohou lidé posílat na adresu fotosoutez.prerov@email.cz snímky z Přerova. Je jedno, jestli na nich bude zákoutí, nebo zda půjde o fotku z nějaké akce. Důležité je, aby byla fotka opatřena krátkým veršem. Nemusí jít o nic složitého, třeba o jeden výstižný či vtipný rým,“ nastínila Daniela Novotná. V říjnu pak budou fotky na webu města, kde jim budou návštěvníci přidělovat body. První místo bude ohodnoceno částkou 5000 Kč , druhé 3000 Kč a třetí 2000 Kč.

Kainarovo dílo bude připomínáno v rámci nejrůznějších akcí ještě i na podzim. Například akce nazvaná „Přerovské dvorky,“ kdy se lidem otevřou dvorky v centru města, bude rovněž souviset s dílem Kainara.

 

Josef Kainar a jeho přerovské „stopy“

„Josef Kainar se narodil koncem června roku 1917 v domě v Husově ulici – šlovlastně o jeden z činžáků sloužících k ubytování pracovníků na dráze, neboť jeho otec byl inspektorem státních drah,“ vzpomíná archivář Jiří Lapáček. Rodina – Kainarův otec, matka a starší sestra Irena – žila v Přerově od roku 1911.

Mladý Josef navštěvoval Palackého obecnou chlapeckou školu a projevoval se jako nadaný žák. Po mámě, která pěkně zpívala a z jejíhož podnětu se u Kainarů scházela hudbymilovná společnost, zdědil hudební talent. „Proto už od pěti let hrál na housle a zkoušel komponovat na klavír. V sedmi letech napsal první básničku, kromě toho rád kreslil a maloval. A po otci zdědil lásku ke knihám,“ říká historik Lapáček. A práv tento „mix genů“ z něj dělal výjimečné dítě, i když právě jeho dětství bylo poznamenáno rozkolem v rodině, který skončil rozvodem rodičů. Jeho matka i se starší dcerou odešla na Slovensko a v té době čerstvě desetiletý Josef zůstal žít jen s otcem, později i s jeho novou manželkou.

„Ve školním roce 1928/1929 začal studovat na přerovském gymnáziu, ale snad vlivem rodinných poměrů začal chodit za školu a za neomluvené hodiny měl sníženou známku z chování. Zhoršil se i ve škole z latiny, němčiny a matematiky měl čtverku. V sekundě se už zase Kainarův prospěch i docházka výrazně zlepšily, ale už další rok musel složit reparát z matematiky, což se opakovalo i v kvartě a kvintě,“ konstatoval Jiří Lapáček. Své hudební nadání ale Josef Kainar poctivě rozvíjel. Od primy navštěvoval nepovinný zpěv, od sekundy do tercie k tomu ještě přidal školu orchestrální hry, v tercii dal se svými kamarády dohromady malý tango-orchestr. V kvintě se pak začal učit i na kytaru. V té době také začal psát písňové texty, pokoušel se prosadit ve Studentském časopise, veřejně recitoval. A stěžoval si, že kantoři na přerovském gymnáziu nemají dosti porozumění pro soudobé studentské snahy.

Do historie, spojené s Josefem Kainarem, se významně zapsalo také datum 5. května 1934. Tehdy coby sedmnáctiletý student odešel ráno normálně do školy, byl prý ale roztržitý a po deváté hodině gymnázium opustil. Procházel se u Bečvy, dostal se až za kapličku u nemocnice, kde v rozčilení vytáhl bubínkový revolver a střelil se do levého boku. Stačil ještě přejít po lávce na druhý břeh k Michalovu, kde se nechal v blízké ordinaci ošetřit od svého lékaře. Skončil v nemocnici, kde se podrobil operaci, při níž mu byl vyňat projektil, který uvízl na čtvrtém žebru. Vyšetřovací spis nakonec konstatoval, že čin spáchal v duševní depresi, na kterou ale neměly vliv rodinné ani školní problémy. „Ze vzpomínek kamarádů ale víme, že příčinou byla nešťastná láska k o rok starší Janě Jurečkové. Ozvuky tohoto prožitku nalézáme v cyklu básní Z písní Janě,“ prozradil Jiří Lapáček. V roce 1934 se rodina rozhodla opustit Přerov, takže školní rok začínající letopočtem 1935 už Josef Kainar začínal na olomouckém gymnáziu. „V dalším životě udržoval s Přerovem jen velmi volné kontakty. Napsal některé písňové texty pro zájezdový pořad Loď rytmu, s níž se objevil v roce 1940 iv rodném Přerově,“ uvedl Lapáček.

Později už žil a tvořil převážně v Praze. Měl blízko k divadlu, takže pracoval jako dramaturg v Divadle satiry, coby novinář psal pro Rovnost, kde vycházely také jeho vtipy, obrázky a básně, spolupracoval i s Československým rozhlasem. Po roce 1947 se už věnoval pouze literatuře.  Josef Kainar zemřel 16. listopadu roku 1971 ve věku 54 let.

 

Zanechat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.