V rámci oslav 170 let výročí Severní dráhy císaře Ferdinanda – se 1. května uskutečnila zvláštní jízda parního vlaku z Přerova do Bohumína a dále pak do Ostravy střed a zpět do Přerova. Přerované tak mohli tuto trasu společně s císařem pánem a jeho dvorním doprovodem absolvovat, nebo se jen přijít podívat na nádraží kdy se tato kráska předvedla.
Lokomotiva 475.1 byla univerzální parní lokomotiva vyráběná v letech 1947–1950 Škodovými závody v Plzni pro Československé státní dráhy v celkovém počtu 172 kusů, z nich posledních 25 však bylo dodáno do KLDR. Pro svůj elegantní vzhled dostala přezdívku Šlechtična.
Lokomotivy byly určeny pro vozbu dálkových rychlíků, osobních vlaků a také příležitostně rychlých nákladních vlaků.
Lokomotivka Škoda v Plzni uplatnila při výrobě této řady nejmodernější technologie a konstrukční prvky používané v té době v zahraničí. V našem provozu se tak objevila lokomotiva s novými konstrukčními prvky, které se při konstrukci parních kotlů dosud nepoužívaly. Jedná se zejména o spalovací komoru a varník. U některých lokomotiv byla použita valivá ložiska. Protože se nové prvky osvědčily, byly použity i při konstrukci další, větší lokomotivy řady 556.0 pro nákladní dopravu.
Stroje řady 475.1 sloužily více než 30 let a pro svou spolehlivost a zároveň jednoduchou obsluhu si získaly mezi lokomotivními četami i dílenským personálem oblibu. S přibývajícím stářím přecházely na méně důležité výkony a vedlejší tratě, kde nahradily starší stroje. Prošly také několika rekonstrukcemi, mezi ty nejdůležitější patří dosazení mechanických přikladačů a nových dyšen typu Kylchap. Od poloviny 60. let byly postupně vyřazovány a s dodávkami nových motorových lokomotiv v sedmdesátých letech se jejich počty dále snižovaly, avšak značná poruchovost nových motorových lokomotiv řady T 478.3 vedla k prodloužení služebního nasazení o další léta. Poslední stroje této řady vydržely v provozu až do roku 1980. K lokomotivám se používaly tendry řad 932.3 a 935.0.
Komentář
Jerry
17 května, 2017
Kdo proboha přišel s nápadem nazývat čtyřistapětasedmdesátku „Šlechtična“, jsem bývalý strojvedoucí a ČSD byl můj život.S jednou pětasedmou jsem přežil havárii roku 1953 v Suchdole nad Odrou.Lokomotivy ovšem měly svá jména jako na př. Bufan, Štokr, Němka a Albartros, ale nikdy jsem neznal nějakou ŠLECHTIČNU.Snad jen Zitu Borbounskou, ale ta nepatřila na koleje.