Rybníky v přerovské místní části Předmostí mají šanci na revitalizaci, která by ozdravila stávající zabahněné vodní plochy. Ty by se mohly stát větším rájem rybářů i místem, kam by lidé chodili poznávat chráněné rostliny a živočichy. „Tři rybníky už delší dobu leží stranou všech zájmů a jsou dlouhodobě ponechány vlastnímu vývoji,“ řekl primátorův náměstek Pavel Košutek (ANO). Firma Atelier Fontes už radním představila studii proveditelnosti, která je zpracována ve dvou variantách – s přívodem nových zdrojů vody a bez nových zdrojů. Zástupci města se rozhodli podpořit nové zdroje vody.
Tři rybníky o velikosti 450 metrů čtverečních, 1200 metrů čtverečních a 2, 4 hektaru připomínají spíše mokřady se stojatou vodou, které obklopují rákosiny. V nejhlubší části je jen metr osmdesát vody, dno je bahnité, ale rybám se tu daří. Vlastníkem vodních ploch je Český rybářský svaz, který má rybníky rozděleny na chovný, komorový a plůdkový. I rybáři ale dlouhodobě řeší problém odbahnění. „Pamatuji si, že už v roce 1981 jsme nechali odbahnit jeden z menších rybníků a ze dna vytěžili osm tisíc metrů krychlových bahna, ale na další práce už nebyly peníze,“ vzpomněl dlouholetý člen přerovského rybářského svazu Alexander Majer, který říká, že pro něj jsou rybníky v Předmostí srdeční záležitostí a o jejich revitalizaci usiluje už řadu let.
Padesáti stránková studie se podrobně zabývá nejen tím, jak by měly vypadat odbahněné vodní plochy, ale také skladbou rostlin a dřevin, úpravou břehů a zmiňuje i rekonstrukce starých objektů, které tu jsou. „Největším přínosem bude podle nás navýšení spektra vodních a mokřadních biotopů a zvýšení rekreační atraktivity. Ta bude podpořena třeba i umístěním povalových chodníčků a vytvořením naučné stezky,“ konstatoval Pavel Gala z přerovského magistrátu. Podle něj nejde očekávat, že se místo stane stejně oblíbeným rekreačním místem, jako je například areál Lagun – který je na opačném konci města – ale svůj potenciál lokalita má. „Už jen proto, že kousek odtud povede dálnice D1, tak nepůjde o úplně klidovou zónu. Ale obnovené místo by mohli více využívat nejen rybáři a místní lidé, ale i rekreační sportovci a hlavně zahrádkáři, kteří mají svou kolonii jen kousek od rybníků,“ doplnil náměstek primátora Košutek.
Studie odhaduje, že varianta s přívodem vody by mohla přijít až na 35 milionů korun – a město může na revitalizaci čerpat i dotaci, která by mohla dosáhnout až hranice 85 procent uznatelných nákladů.Varianta „s přívodem vody“ znamená konkrétně to, že voda čerpaná trvale ze železničního podjezdu bude nasměrována k rybníkům. Nyní teče proti toku Vinarského potoka. Voda ze Štimplovy zahrady bude propustkem rovněž nasměrována k rybníkům. Tím dojde k posílení vodních zdrojů a zadržování většího množství vody v krajině.
Rybníkářství má na Přerovsku svou tradici. První zmínka o místních rybářích je z roku 1516 – tedy z dob vlády Jana Pernštejna. V roce 1519 byl založen rybník Kačično se souhlasem Viléma z Pernštejna a od roku 1543 je potvrzeno právo užívání dvou rybníků, které zřídili v prostoru mezi Přerovem a Dluhonicemi – tedy v Předmostí. Velké rybniční plochy jsou zaznamenány ještě v mapách I. vojenského mapování. Ve II. vojenském mapování již tyto rybníky nejsou, nicméně plochy měly zřejmě i nadále mokřadní charakter. Stávající rybníky byly oficiálně povoleny v roce 1984.
Mapa + návrh, zdroj: www.starerybniky.cz