Tam, kde dřív rostly ovocné sady, dává dnes příroda vziknout něčemu zcela unikátnímu. Možná jste si při své procházce na Žernavé v Předmostí všimli zelených listů třepotajících se na nevelkých štíhlých kmenech vinné révy. Právě tady totiž vznikla vinice, z jejíchž hroznů se pěstuje první přerovské víno. Marek Ťápal a Jiří Kolář tu už druhým pečují o hrozny, ze kterých pomalu vznikají vína s duchem pravěku.

Přerovské víno má dělat městu dobré jméno

„Máme rádi Přerov a jsme patrioti, takže jsme chtěli udělat nejen něco pro sebe, ale také pro Přerov. Rozhodli jsme se proto propagovat v našem vínu Přerov a jedinečnou lokalitu Předmostí, která je obývaná snad sto tisíc let. Proto máme Předmostí v názvu, Předmostskou Venuši ve znaku a také řady vín nesou názvy Neolit, Mezolit a Paleolit,“ doplňují se vinaři navzájem. Logo i vizuální styl mladému přerovskému vinařství pomohla vytvořit studentka Gymnázia Jakuba Škody Tereza Zemánková.

Na etiketách se tak objevuje nejen symbol Venuše z mamutího klu, který tu byl nalezen v roce 1895 badatelem Martinem Křížem, ale také stylizované kresby nástrojů a nádob z jednotlivých pravěkých období nebo třeba mamut jako symbol města.

Réva se na Přerovsku pěstovala od středověku

To, že se réva vinná na Přerovsku pěstovalo i dříve si Marek Ťápal ověřil v zemských knihách a archivech. Lazníky, Penčice, Čekyně, Horní Moštěnice, Újezdec, Radvanice, Vinary, Luková, Kokory, Podolí – to všechno jsou místa, kde se v minulosti réva pěstovala. Svědčí o tom například názvy některých území a tratí jménem vinice, vinhorady, nebo například vinohradnické nože s pnoucí révou ve znacích obcí. Historie i vlastní zkušenosti s pěstováním vinné révy vinné na Markrabinách u Přerova, dodaly vinařům odvahu k založení vlastního vinařství v Předmostí.

„Pustili jsme se do toho ve dvou, pomáhala nám rodina, kamarádi i kokorské družstvo,“ otevírá historii přerovského mikrovinařství Marek Ťápal. „Napřed jsme upravili svah, vyčistili okolí a teprve potom jsme se mohli pustit do výsadby. Protože víno v okolí tradici nemá, neměli jsme si od koho půjčit sázecí stroj, takže jsme 2 700 hlav sázeli ručně.“

Jarní mrazíky letos úrodu poškodily

V plné produkci dokáže mikrovinařství Vinum Predmostensis vyprodukovat až 3000 lahví. Dosáhnout jí chtěli vinaři už letos, jarní mrazíky však poškodily více než třetinu úrody. Přestože vinice leží na exponovaném jižním svahu, nepodařilo se révu uchránit rozmarům přírody. Plnou produkci tak vinaři s nadějí odkládají do dalšího roku.

Mezi odrůdy, které rostou na žernavské trati patří Tramín červený, Hibernal, Kerner, Chardonnay nebo Rulandské modré. V různých typech zpracování je mohli ochutnat návštěvníci už druhé přednášky o přerovských vínech, která proběhla 30. května na Basecampu. Ochutnat vzorky vín a poslechnout si, jak se hrozny dostaly z vinice až na stůl si přišlo poslechnout na 100 Přerovanů.

V dalších letech vinaři chtějí přikoupit plochy, založit další vinohrady a především postavit sklep přímo v Předmostí. „Věříme, že pěstovat révu a vyrábět víno v Přerově smysl má. Sledujeme prognózy počasí i vývoje klimatu, ale jedinou hrozbou pro naše vinohrady jsou extrémní mrazíky. Samozřejmě nemůžeme konkurovat oblastem jako je třeba Pálava množstvím, ale chceme dělat kvalitní víno s jedinečným charakterem,“ uzavírá za oba vinaře Marek Ťápal.

Foto: Lenka Blažková (PiTV), Vinum Predmostensis