Cyklostezka vedoucí od lávky u Loděnice kolem tenisu až k nemocnici je oblíbeným místem Přerovanů. Alej, která  v roce 2012 získala titul Alej roku, tu na ochranné hrázi Bečvy roste už více než sto let. Její povrch je však v žalostném stavu a pro bruslaře je tento úsek cyklostezky takřka nesjízdný.

Stoleté stromy nemládnou

Původní stromy vysadilo město Přerov na základě povolení Zemského výboru Markrabství Moravského z roku 1914. Současným vlastníkem a správcem pozemků, na kterých se alej nachází, je Povodí Moravy, s. p. Rekosntrukce povrchů nebo sanace starších stromů je problematická, protože lokalita podléhá vodnímu zákonu a na zásazích se proto musí město dohodnout s Povodím Moravy.

Kromě povrchu cyklostezky je tak problematická i údržba stromů a celé aleje. V roce 2009 tu jeden ze vzrostlých stromů padl k zemi. Město se pokusilo s vlastníkem projednat údržbu celé aleje, ale Povodí Moravy trvalo na dodržení vodního zákona, kterým se zakazuje např. výsadba nových stromů do tělesa hráze.

Vodní zákon chrání hráz, alej na něj může doplatit

V roce 2010 nechalo Povodí Moravy, s. p., zpracovat odborný znalecký posudek (ing. Kolařík, Ph.D.), který řešil zásadní a současně nejohroženější úsek aleje od městského rybníka po nemocnici. Zde se v té době nacházelo 121 vzrostlých stromů (nebyly zde zahrnuty nové mladé dosadby). K pokácení posudek navrhoval celkem 20 stromů, a to bez náhrady, a dále navrhoval 138 dalších opatření nezbytných k ošetření a údržbě zbylých stromů (zdravotní a redukční řezy, dynamické vazby korun).

Následně Odbor životního prostředí nechal stromořadí posoudit i dendroložkou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která právě s ohledem na významnost aleje, její biologický a ekologický význam a na nemožnost nahradit zde odstraněné stromy novými navrhla vykácení pouze nejnebezpečnějších stromů a u zbývajících provedení odborných prořezů a ošetření korun stromů, případně ořezů a úprav do podoby přírodě blízkého torza. Posouzení konstatuje, že u jednotlivých stromů nebyly zjištěny symptomy rizika bezprostředního ohrožení zdraví osob či majetku, neboť havarijní stromy jsou z aleje průběžně odstraňovány. Obě posouzení byla pak předložena k vydání stanoviska ČIŽP.

Kácet jen nemocné stromy, vysazovat vůbec ne

V roce 2012 tak bylo povoleno vykácet jeden javor a v roce 2013 další čtyři. Zasahovat se totiž může jen do těch stromů, které by mohly ohrozit zdraví nebo majetek. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny se však na místo vykácených stromů musí vysadit adekvátní náhrada. Proti tomu však stojí zákon o ochraně vodních děl, který výsadbu na hrázích přímo zakazuje. Patová situace jako z Hellerovy Hlavy XXII tak může vést k tomu, že alej tu nezůstane zachována pro příští generace. Stoleté stromy totiž budou jednou potřebovat omladit novou výsadbou.

Pro obyvatele Přerova je Rybářská alej jedním z mála míst, kde se mohou v létě projet na kole a na bruslích, odpočinout si na procházce s kočárkem nebo se skrýt do stínu košatých větví. V zimě alej láká na malebné procházky na břehu zamrzlé bečvy s pohledem na děti bruslící na rybníku. Zachování aleje a její rekonstrukce bude mít dopad na život celého města.

Zdroj: Prerov.eu