[vc_row][vc_column][vc_column_text]Schovávají se v záhybech utěrky a vyspávají. Budí je jen na krmení. Řeč je o mláďatech netopýrů. Starají se o ně v přerovské záchranné stanici.

Vejde se do lidské dlaně. Musí se zahřát, probudit. Pak nastává okamžik krmení. Rituál, který zabere půldruhé hodiny. Denně jej absolvují ošetřovatelé malé záchranné stanice v Přerově. Starají se tady o mláďata vzácných netopýrů pestrých. Lidé je našli v truhlíku na květiny za oknem paneláku. Tam by ale zimu nepřežili.[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row][vc_row][vc_column width=“1/2″][vc_column_text][/vc_column_text][vc_column_text]J. Z.: „Vidím tam dvě misky, ale netopýra nikoliv.“ M. H.: „Protože netopýr se rád a zcela přirozeně se schovává.“ J. Z.: „Vy tu máte přehozenou utěrku přes tu krabici, takže je tam uvnitř?“ M. H.: „Je tam, je tam, nevymýšlím si, nemám prázdné boxy, ale opravdu tam je, zkusíme ho najít.“[/vc_column_text][vc_column_text]J. Z.: „Maličký, zhruba osm centimetrů na délku, možná, ani ne.“ M. H.: „Je to netopýr pestrý, on je teď ještě opravdu ještě úplně studený. Kdybyste si na něj šáhla, tak je jak led. Takže já, pokud ho teď potřebuju nakrmit, tak se budu snažit trošičku mu pomoct, trošičku mu spravíme figuru.“[/vc_column_text][vc_column_text]J. Z.: „Musím říct, že Martina stále drží toho malého netopýra v dlani a svírá ho a zahřívá.“ M. H.: „Svírám něžně, cítím sama, jak se mu pomaličku zrychluje srdíčko, dýchání, tep. Začne se za chviličku třepotat, jako my, když vylezeme z teplé postele a je nám zima, tak se tak chvějeme. Tak ten netopýr tímhle startuje svůj metabolismus. Zahřívá se a chviličku to trvá, než si zvykne, že se krmí z ruky.“[/vc_column_text][vc_column_text]J. Z.: „A krmí se s pinzetou?“ M. H.: „Krmí se s pinzetou a velice ochotně. To za chviličku uvidíme, až se nám nastartuje. Tady ten dokáže i dvacet červů na posezení. Takže on to opravdu musí zpracovat. Protože není to přirozená potrava, organizmus netopýra to trošičku zatěžuje, nabere z toho váhu, energii, ale nemůže zase úplně ztloustnout.“[/vc_column_text][/vc_column][vc_column width=“1/2″][vc_column_text]„Pojďte dál, dneska tady máme pár netopýrů, zvíře, které tu nemáme tak často.“ Říká Martina Hrazdírová. Teď sedíváme na jakési přepravky. „To jsou takzvané fauna-boxy, které jsou pro takový krátkodobý chov docela dostačující. Kdyby ten netopýr tady měl být delší dobu, samozřejmě by potřeboval větší prostor.“[/vc_column_text][vc_column_text][/vc_column_text][vc_column_text][/vc_column_text][vc_column_text][/vc_column_text][/vc_column][/vc_row][vc_row][vc_column][vc_column_text]Během několika dnů se pokusí nalezené netopýry v záchranné stanici zazimovat, to znamená, že je přemístí do chladnějšího prostředí a zpět do volné přírody je vypustí zase až na jaře.[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row][vc_row][vc_column][vc_column_text]Zdroj: www.rozhlas.cz  / Autor/Foto – Jana Zemková[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row]