Vojtěch a Vladimír Noskovivojtech-vladimir-noskovi-plakat

Setkání, obrazy

Vladimír a Vojtěch Noskovi vystaví v Galerii města Přerova od čtvrtku 24. září soubor koláží, akty, portréty, krajinomalbu a chybět nebudou ani málo známá přerovská zákoutí, zachycená na plátně v originálních pohledových variacích. Výstava potrvá do 1. listopadu v rámci symbolického Setkání, jak říká její název, a sice setkání přerovského malíře Vojtěcha Noska s jeho jmenovcem – nositelem stejného příjmení – Vladimírem Noskem z Jindřichova Hradce. 

„Ačkoli mě Přerované znají ve spojení s mým dvojčetem, který se jmenuje Ivo,  spolupráce s Vladimírem vznikla nahodile díky fenoménu internetu. Je legrace, že spousta lidí se domnívá, že vystavuji společně s bráchou, ale není tomu tak,“ upozorňuje Vojtěch Nosek.

Přerovský malíř Vojtěch Nosek se narodil 10. března 1966 v Přerově, kde pracuje a žije se svou rodinou. V 90. letech objevil olej, pořídil si stojan a profesionální štětce a jeho prvním tématem byla klasicky většinou krajina. „Náměty jsem nejvíce čerpal na chalupě v okolí Velkých Karlovic,“ vzpomíná malíř, který od té doby ušel pořádný kus umělecké cesty.  Podařilo se mu navázat spolupráci s tehdejší přerovskou galerií Žerotín a hranickou galerií Sklep, začalo období výstav.

Po určité době pocítil snahu o změnu ve své tvorbě. Obrat nastal v roce 2006, kdy se seznámil s akademickým malířem Stratilem a stal se nadšeným žákem v jeho proslulém olomouckém ateliéru. „Mé obrazy se začaly měnit. Našel jsem nové vidění, nové inspirace, nápady a techniky. Pustil jsem se pod jeho vedením i do figurální tvorby, malby aktů, přibral jsem techniku špachtlí. Ta dala mým obrazům hloubku a reliéf,“ vzpomíná, jak pod vedením mistra Stratila nastoupil novou cestu, která pro přerovského umělce znamenala další posun dopředu. V té době realizoval v Přerově se svými spolužáky také malý umělecký workshop. „Přerov mám vůbec moc rád a považuji se za patriota. Rád tu s rodinou žiji i podnikám. Mám radost, když se mi daří hledat a nacházet nové pohledy na město, když se poštěstí vidět a zachytit některá zákoutí jinak, než to činili mí předchůdci,“ říká Vojtěch Nosek ke své snaze o jakousi novou, neotřelou ikonografii rodného města. Vojtěch Nosek má na svém kontě desítky uskutečněných výstav, ať již samostatných nebo kolektivních.

Malíř Vladimír Nosek se narodil v roce 1959, v současnosti žije a pracuje v Jindřichově Hradci. Výtvarnému umění se s přestávkami věnuje od 80. let minulého století, mnoho let se rovněž zabýval návrhy a výrobou loutek. V jeho tvorbě převažují olejomalby, plakáty a v posledních letech především koláže. Ve srovnání s jinými výtvarníky, zabývajícími se koláží, vytváří umělec svůj vlastní osobitý rukopis.

Zpočátku jsem byl ovlivněn tvorbou klasiků, např. J. Štýrského, K. Teigeho, J. Koláře a dalšími, brzy jsem se však vydal svou vlastní cestou,“ vzpomíná. Jeho prvotní, námětově rozrůzněné koláže, vystřídaly ucelené soubory pevně svázané určitou tématikou a především způsobem zpracování. Určujícím společným rysem však zůstává barevná střídmost, kompozice a přesnost. Části souborů koláží vystavených v městské galerii se na první pohled různí svou náplní, spojuje je však jedinečnost a originalita provedení, odlišující se od většiny koláží jiných autorů, a také ideová náplň, skrytá do obrazců a křivek. „Například takový soubor koláží pod sjednocujícím názvem ONA. Společným jmenovatelem je námět, kompozice a barevná jednotnost, střídá se zde bílá, černá, šedá a červená. Všechna díla souboru spojuje protiklad dialogu a monologu, který je podle mě jedním ze základních rysů ženského vnímání,“ říká Vladimír Nosek ke své tvorbě.

Umělec uskutečnil téměř sto samostatných i kolektivních výstav doma i v zahraničí a jeho tvorba je zastoupena v galeriích i soukromých sbírkách. Je držitelem několika ocenění na festivalech umění, podílí se rovněž na charitativních projektech a dobročinných aukcích.

 

Lada Galová, kurátorka výstavy

TZ – www.prerov.eu

Zanechat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..