Přerov/ Přerovští sociální pracovníci se pravidelně pohybují po chodbách místních ubytoven. Radní města chtějí mít každé tři měsíce „čerstvé“ informace o tom, jak se vyvíjí situace v domech, v nichž žijí sociálně slabí občané. Nejnovější zpráva, kterou zástupci Přerova v červenci obdrželi, mluví i řečí čísel: V Přerově bylo ve druhém čtvrtletí roku 17 ubytoven, ve kterých našlo střechu nad hlavou 580 lidí, z toho 221 mimopřerovských. Útočiště tu má celkem 47 rodin s dětmi.

„Pro srovnání – na konci roku 2013, kdy se situace začala monitorovat, žilo v 19 přerovských ubytovnách 671 osob. Ubytováno tu bylo 84 rodin,“ konstatoval náměstek přerovského primátora Tomáš Navrátil, který má na starosti sociální oblast. Ten zároveň připomněl, že letos od dubna do konce června nedošlo k výrazným změnám v počtu ubytovaných osob, ale za nežádoucí jev označil nárůst lidí, kteří do Přerova přišli z jiných měst – z původně zjištěných 158 jich tu aktuálně pobývá 221.

„Je v kompetenci úřadu práce rozhodovat, komu z ubytovaných bude přiznán doplatek na bydlení. Rada města sice vydává souhlas či nesouhlas s každým jménem, ale ten je pouze doporučující, nikoliv závazný. Jednal jsem proto s ředitelkou přerovského úřadu a apeloval, aby příspěvek na bydlení byl – pokud možno – vyplácen pouze lidem s trvalým bydlištěm v Přerově,“ doplnil náměstek Navrátil. Podle něj je to jediná šance, jak regulovat počet přespolních obyvatel v ubytovnách.

Nejvíce nově ubytovaných lidí je v Chemiku

Ve zprávě rovněž stojí, že nejvíce lidí, a to 62, žije v Ubytovně Českého červeného kříže, druhou příčku si drží Chemik s 58 ubytovanými a na třetím místě je Azylový dům pro matky s dětmi, kde pobývá 53 ubytovaných. Naopak nejméně sociálně slabých lidí – a to 13 – žije v zařízení s názvem Fitness Ave v Nádražní ulici.

„Co se týče Chemiku, tam jsme oproti minulému období zaznamenali nárůst. Ještě v prvním čtvrtletí letošního roku tu bydlelo 31 lidí, dnes jich tady je skoro jednou tolik,“ uvedla vedoucí oddělení sociální prevence a pomoci Marta Šintáková. Sociální pracovníci navíc zjistili, že k 30. červnu provozovatelé ubytovacích zařízení snížili původně nastavené ceny. „Zcela jistě to souvisí se zmíněnými opatřeními přijatými Úřadem práce České republiky ve vztahu k doplatku na bydlení. Majitelé ubytoven zkrátka nechtějí přijít o svůj byznys a jsou připraveni si své klienty držet,“ konstatoval náměstek Navrátil.

Rodina v přerovské ubytovně zaplatí zhruba 10 tisíc

V ubytovnách žijí v drtivé většině lidé, kteří nepracují a pobírají sociální dávky. Jejich bydlení ale není nejlevnější. V Přerově zaplatí za lůžko v průměru 4000 korun měsíčně, rodina čítající čtyři lidi „vydá“ za místnost okolo 10 tisíc. Nejvíce, a to 4 913 korun za osobu, si účtuje ubytovna SP Centrum v Dluhonské ulici, která deklaruje, že poskytuje zázemí pouze mužům. Naopak nejlevnější je Ubytovna Českého červeného kříže, která vyjde jednotlivce na 3400 korun. Pokud ale chtějí ubytovaní mít třeba vlastní vařič na pokoji, musejí si připlatit.

Ze zprávy lze vyčíst i jiné zajímavosti. Například majitelka ubytovny Bernard v Kojetínské ulici sociálním pracovníkům řekla, že se snaží zútulnit prostředí kolem budovy i za pomocí ubytovaných. Vedle objektu dnes mají zahradu s grilem a koutek pro děti, ubytovaní se starají o květiny, mají tu společenskou místnost i ošacovací středisko, kam si mohou přijít pro oděvy či boty. Podle sociální pracovnice Marty Šintákové ale není situace v oblasti přerovských ubytoven ideální – a možnost vydělávat prostřednictvím nejchudší vrstvy obyvatel je pro podnikatele pořád velkým lákadlem.

Ubytovna v Tovární ulici opět otevřela dveře

Sotva totiž úředníci odevzdali politikům aktuální zprávu za druhé čtvrtletí roku, pohotový podnikatel otevřel v polovině července další ubytovnu – a to v Tovární ulici. „Jedná se o někdejší budovu Českých drah, která se nachází v blízkosti nádraží. Vzhledem k tomu, že objekt už byl jako ubytovna zkolaudován a také tomuto účelu sloužil, nebylo v našich možnostech znovuoživení ubytovny zamezit,“ zdůraznil náměstek Navrátil. Provozovatel, který je z Karviné, má od 15. července schválený provozní řád a současnou kapacitu 58 ubytovaných. „Zároveň zjišťujeme, zda splnil všechny požadavky hasičů a stavebního úřadu. Víme, že předešlý majitel měl v tomto ohledu resty,“ doplnila Šintáková. Zároveň připustila i to, že v posledních dnech dostala informace o dalších dvou ubytovacích zařízeních na území Přerova, jejichž existenci se s kolegy chystá prověřit.

Strojař – Přerované vyjadřují obavy z mega ubytovny

Velkým tématem je v Přerově stále opuštěný devítipodlažní Hotel Strojař, který od 31. července opět nabízí ministerstvo obrany k prodeji za 39, 5 milionu korun. Pokud se do 19. srpna najde nový majitel, mohl by objekt s 369 lůžky opět sloužit ubytovacím účelům.

Přerované se ještě vloni obávali, aby tu nevznikla ubytovna pro sociálně slabé lidi, kteří by do centra města vnesli neklid. Dnes jsou spíše slyšet obavy, aby tu nebylo zařízení pro běžence. „Pokud by takové zařízení na území města mělo vzniknout, ministerstvo vnitra by muselo jednat s představiteli města. Navíc se osobně domnívám, že Strojař jako utečenecký tábor je objektivně nevhodným zařízením pro ubytování uprchlíků. Je ve středu města a stavebně-technické uspořádání objektu vylučuje řádné zabezpečení vůči okolí,“ řekl přerovský primátor Vladimír Puchalský.

Foto 1: Ubytovna Chemik stojí v ulici Velké Novosady.

Foto 2: Obnovená ubytovna v Tovární ulici má od 15. července schválený provozní řád.

Zdroj: www.prerov.eu