Práce v Přerově bude až pro tři stovky z nich.

Přerov/ Dlouhodobě nezaměstnaní dostanou v Přerově práci. Až tři stovky lidí, kteří se nacházejí v nejspodnějších patrech nezaměstnanosti a jsou celé roky závislí na penězích státu, teď dostanou práci, kterou zvládnou bez vzdělání i bez kvalifikace. Manažer prevence kriminality Jiří Kohout, který projekt nastartoval, připouští, že se toto opatření dotkne z velké části i přerovských Romů, z nichž je bez zaměstnání více než devadesát procent.

„Pokud se ukáže, že jediný motiv pro dlouhodobou nezaměstnanost jsou sociální dávky – a poctivě pracovat nechtějí, budou sankčně vyřazeni z evidence pracovního úřadu a budou žít jen z minima. Naopak ti, kteří se osvědčí, budou mít možnost profesního růstu. Není ale možné dále přihlížet tomu, že určití lidé žijí třeba dvacet let z dávek, aniž by se snažili hledat práci,“ konstatuje Jiří Kohout.

Pro okres Přerov, který má se svými 8 procenty nejvyšší nezaměstnanost v Olomouckém kraji, jde o přelomový plán.

Na čem je plánovaný projekt postaven a kdy by měl odstartovat?

Nedostatek práce je jednou z hlavních příčin jak nápadu trestné činnosti, tak tíživé sociální situace. Bohužel, pro některé lidi se nezaměstnanost stala životním stylem – a právě tento trend chceme nabourat. Jsem přesvědčen, že pokud se člověk ocitne bez práce, měl by mít záchrannou síť, kterou mu stát na určitou dobu poskytne. Není ale možné pomoc zneužívat celé roky. Proto vytváříme projekt, který chceme naplnit ve spolupráci s Úřadem práce a dotčenými státními institucemi. V následujících týdnech vytvoříme novou organizační strukturu, která v Přerově zvládne organizovat veřejně prospěšné práce. Po dohodě s Povodím Moravy budou dlouhodobě nezaměstnaní například uklízet břehy Bečvy, nebo vykonávatjinou práci, kterou zvládnou bez jakéhokoliv vzdělání. Je třeba, aby získali pracovní návyky, které mnohým z nich chybí – a město se na druhou stranu dočká lépe upraveného a uklizeného veřejného prostoru. Počítáme s tím, že na podzim už by mohli začít pracovat první dlouhodobě nezaměstnaní.

Jak podle vás zareagují lidé, pro které je už nezaměstnanost takřka profesí?

Budeme se je snažit motivovat a vysvětlovat jim, že není možné žít celý život na sociálních dávkách a je nezbytné se větší část života živit prací. Těm, kteří situaci pochopí a budou ji akceptovat, rádi pomůžeme k dalšímu růstu. Prvních šest měsíců budou pracovat na nekvalifikovaných místech. Ti, kteří vydrží a osvědčí se, budou přesunuti do druhé – vyšší skupiny. Postupně mohou přejít z nekvalifikované práce na odbornější, kde jim bude umožněno třeba obsluhovat jednoduché stroje. Později mohou najít uplatnění například v technických službách nebo v normálním pracovním poměru – a když se budou snažit, budou mít možnost růst platově i společensky. Město jim vytvoří jakousi pracovní historii a bude garantovat jejich pracovní morálku. Samozřejmě, že nemáme naivní očekávání a víme, že někteří dlouhodobě nezaměstnaných si práci neudrží. Potom je čeká nemilé překvapení, protože budou sankčně vyřazeni z pracovního úřadu a přijdou o část dávek. A na to si chci osobně dohlédnout.

Jste připraven čelit tlaku od lidí, kterým se „sáhne“ na peníze, na něž byli bez práce až dosud zvyklí?

Ano. Jednal jsem v této věci už i s policií, která s námi aktivně spolupracuje. Pokud dojde k zastrašování a výhrůžkám, budou nám policisté nápomocni. Zrovna tak budou tito lidé pod větším drobnohledem, aby si chybějící peníze neopatřovali nekalým způsobem.

Kdo bude dohlížet na jejich pracovní morálku?

Každá pracovní skupina bude mít vedoucího, který bude dohlížet, aby zaměstnanci přišli včas do práce, neflákali se, neužívali v pracovní době alkohol či jiné návykové látky. Bude to běžný pracovně-právní vztah, jako v kterémkoliv jiném zaměstnání. Když bude porušován, bude se zaměstnance rozvázán pracovní poměr s důsledky, které jsem už popsal. Na uvolněné místo potom vezmeme dalšího dlouhodobě nezaměstnaného. Uvidíme, jak se nám existencí dostupné – nekvalifikované práce posune procento nezaměstnanosti.

Přerov má poměrně velké množství sociálních ubytoven, do nichž se stahují lidé z celé republiky. Je to podle vás důsledek toho, že Přerov těmto lidem vyhovuje?

Ano. Myslím, že se sem stahují za vidinou snadného živobytí na sociálních dávkách. Jdou do města, které má vysokou míru nezaměstnanosti – a tudíž je tu pro ně reálný předpoklad, že práci nedostanou a budou moci žít z dávek. To se snažíme naším projektem narušit.

Proč má podle vás Přerov tolik nezaměstnaných – v porovnání s okolními srovnatelnými městy?

Trojúhelník ekonomicky nejsilnějších měst Olomouckého kraje, tedy Olomouce, Prostějova a Přerova – v dojezdových časech do hodiny – poukazuje na skutečnost, že nezaměstnanost v Přerově má i jiné příčiny než jen prostý nedostatek pracovních míst. Je třeba si jasně říci, že dlouhodobá nezaměstnanost v Přerově má souvislost s existenci sociálně vyloučených lokalit a početnou, téměř 4 a půl tisícovou skupinou Romů. Při odhadované míře jejich nezaměstnanosti – která činí více než 90 % – nám vychází podstata trvale zvýšené mírynezaměstnanosti na území Přerova. Z mého pohledu jde často o vědomě udržovanou nezaměstnanost, o projev vědomého jednání.

Jaký dopad bude mít – podle vás – projekt na děti ze sociálně vyloučených lokalit?

Velký a doufám, že motivační. Mnohé z nich nikdy nezažily, že by jejich rodiče chodili do práce. Teď, možná poprvé, uvidí, že máma s tátou musejí do zaměstnání. Navíc, řada těchto dětí je od rodičů motivována k tomu, aby se dále nevzdělávaly. Tito mladí lidé ukončí základní školní docházku a žijí ze sociálních dávek, protože k tomuto bezpracnému způsobu života je rodiče vychovali. Nemají vzdělání, takže je malá pravděpodobnost, že by si našli práci. Je to typický uzavřený kruh, který se mezigeneračně jen zhoršuje. Náš projekt se snaží protnout tento kruh a nabourat zažitou zkušenost, protože úklidové práce mohou vykonávat i bez výučního listu. Ukážeme jim cestu, jak se mohou dostat z bludného kruhu chudoby – budou-li chtít.

Jak vy vnímáte štědrost českého sociálního systému, který zabezpečuje dlouhodobě nezaměstnané?

Sociální systém by měl zajišťovat základní potřeby, nikoliv životní úroveň. A to se u nás zaměňuje. Měla by to být záchranná síť, která funguje od určitého okamžiku do určité doby. Není přece možné diskutovat vůbec o tom, jestli mají mít nárok na větší byt od města lidé, kteří dlouhodobě nepracují a potřebují větší zázemí, protože přivádějí na svět – do vlastní neutěšené situace – další děti. Člověk, který se neumí dlouhodobě pracovně zařadit, má dostat základní bydlení, má mít přístup ke stravě a k ošacení. Když si chce ale zajít do restaurace nebo za zábavou, na to by stát přispívat neměl. Aby si zajistil lepší živobytí, musí sám vyvíjet aktivitu.

Jaký dopad může mít tento projekt na takzvanou šedou ekonomiku?

Obecně – existence sociálních systémů vytváří živnou půdu pro práci na černo. Sociální dávky podepřené prací na černo umožňují poměrně vysoký standard živobytí. Takové konání je, bohužel, vysoce ekonomické, ale společensky nepřijatelné. Naše aktivita tento nešvar postihne, protože kdo je osm hodin v práci, nemůže být souběžně v jiné práci. Rád bych ale docílil toho, aby dlouhodobě nezaměstnaní pochopili, že pracovní smlouva jim zajistí nejen slušnější životní úroveň, ale především zlepší jejich renomé ve společnosti. Myslím, že tento přístup omezí zneužívání sociálního systému a zajistí jeho dlouhodobou udržitelnost.

Foto: Na snímku Jiří Kohout – přerovský radní a manažer prevence kriminality

Zdroj: www.prerov.eu