.. nejsou na ni peníze.

Ještě před rokem se zdálo, že Přerov je žhavým kandidátem na umístění spalovny odpadů, s odstupem času ale vypadá všechno jinak. Na stavbu, proti které před dvěma lety protestovali Přerované v ulicích a podepisovali petici, nyní nejsou peníze. A i kdyby byly, museli by ji lidé odsouhlasit v referendu.

Olomoucký kraj zatím dává přednost výstavbě překladišť odpadů, které se budou vozit ke spalování jinam. Přesto potenciální hrozba spalovny visí nad Přerovem stále.

„Založením spolku obcí Olomouckého kraje pro jednotné nakládání s komunálním odpadem (jehož je Přerov členem, pozn. red.) vzniká nepochybně potenciál spalovnu postavit, pokud se změní situace,“ nastínila přerovská radní Helena Netopilová, která ale pevně doufá, že taková varianta nenastane.

„Spalovně se nějaký svazek obcí, který jí bude dodávat potřebné množství odpadu, velmi hodí, nejlépe takový, který se k tomu zaváže, což by mohlo skončit špatně, jak například ukazují zkušenosti z Německa. Spolek samozřejmě může přinést užitečnou spolupráci v různých oblastech odpadového hospodářství, já ho však vnímám především jako předstupeň pro vznik spalovny,“ sdělila Netopilová.

Plán na stavbu spalovny odpadů v Přerově se setkal s nesouhlasem nemalé části obyvatel (na snímku protestní pochod v dubnu 2012). | foto: Luděk Peřina, ČTK

V Německu obce nedokážou plnit limity odpadů a doplácejí

Naráží přitom na situaci, v níž se ocitl německý svazek obcí Ravon, který se zavázal dodávat místnímu ZEVO (jinak nazývané také jako zařízení na energetické využití odpadů) 110 až 150 tisíc tun odpadu.

S postupem let a díky stále pečlivějšímu třídění ale množství odpadu klesalo tak, že obce nyní nejsou schopny svůj závazek plnit. Kvůli doložce smlouvy musí spalovně hradit kompenzační platbu, která činí přes tři miliony eur ročně. Závazek přitom platí až do roku 2028.

Před touto možností varovali již dříve ekologové. „Studie pro Olomoucký kraj silně nadhodnocuje produkci odpadu v budoucnu. Předpoklad je, že bude spíše klesat,“ upozorňoval například Ivo Kropáček z Hnutí Duha. Podle něj by také spalovna přinesla Přerovu obtíže v podobě nárůstu dopravy. Do města by se totiž svážel odpad prakticky z celého kraje.

„Jde o nejdražší způsob likvidace odpadu. Brání třídění odpadu, protože nejlépe hoří papír a plast, které se však také dobře recyklují. V Brně se například netřídily některé druhy plastu, protože se pálí ve zdejší spalovně,“ vypočítala další negativa Helena Netopilová.

„Podle mých informací ale není spalovna v současné době v Přerově aktuální. Důvodem je současný negativní postoj Evropské unie, a tedy žádné dotace a žádný investor,“ přiblížila aktuální situaci Netopilová.

Kraj se zatím zaměřil spíše na překladiště odpadů

Že je kolem projektu v současnosti mrtvo, potvrdil i přerovský primátor Vladimír Puchalský.
„Pokud je mi známo, tak na úrovni Olomouckého kraje se o spalovně nemluví. Osobně se domnívám, že spalovna v Přerově je zbytečná,“ uvedl Puchalský.

Byl to právě Olomoucký kraj, který nechal zpracovat na přelomu let 2012 a 2013 studii týkající se využití a umístění spalovny.

„Byla zpracována studie proveditelnosti, která analyzovala množství energeticky využitelného komunálního odpadu obcí na území Olomouckého kraje. Tato studie také posoudila z technického hlediska vhodné lokality,“ sdělila mluvčí Olomouckého kraje Kamila Navrátilová. A studie ukázala na Přerov jako na nejvhodnějšího kandidáta.

I podle Navrátilové se kolem plánů na výstavbu ZEVO nic neděje. „Neprobíhají žádná konkrétní jednání o výstavbě ZEVO. Probíhají ale jednání o možnostech výstavby odpadových center včetně překladišť umožňujících převoz směsného komunálního odpadu. Takové překladiště je již ve výstavbě v Olomouci,“ doplnila mluvčí kraje.

Komunální odpad bude možné skládkovat jen do roku 2024

Myšlenka na výstavbu společné spalovny, v níž by bylo možné pálit odpady z celého kraje, se v Olomouckém kraji zrodila kvůli zákonu o odpadech, v němž je povoleno skládkování neupraveného směsného komunálního odpadu do 1. ledna 2024.

„Produkce tohoto odpadu z obcí Olomouckého kraje je asi 180 tisíc tun. V současné době se především ukládá na skládkách v Olomouckém kraji, pouze asi 40 tisíc tun je odváženo k energetickému využití do spalovny v Brně. Po zákazu skládkování i přes zvýšení tlaku na třídění odpadu bude pořád zůstávat jistá část, která bude muset být odkloněna od skládkování, nejlépe energeticky využita,“ vysvětlila mluvčí kraje Kamila Navrátilová.

Pokud takové zařízení v Olomouckém kraji nebude, bude nutné využívat služeb některé spalovny jinde v České republice, nebo i v zahraničí.

„Vše je otázkou ceny, kterou potom budou platit občané v poplatcích nebo dotovat obce z veřejných rozpočtů,“ podotkla Navrátilová s tím, že situaci bude nutné vyřešit nejpozději do začátku roku 2024.

Alternativou vůči spalovně je podle jejích odpůrců zvýšená podpora třídění odpadů.

„Je nemyslitelné považovat za šetrnější k ovzduší spalovnu v porovnání s maximální možnou úrovní třídění. Pokud odpad předám k recyklaci, nebo ho dokonce vůbec nevytvořím, nemusím ho likvidovat,“ zdůraznil vedoucí kampaně Nespaluj, recykluj Matěj Man ze sdružení Arnika.

Zdroj: olomouc.idnes.cz / autor: Martin Pjentak / foto Luděk Peřina