…vyžeňte z barů poživače dávek a klidně zřiďte „chudobinec“

Přerov/ Projekt „Přerovský rádce“ má za sebou první výsledky. Lidé, kteří se rozhodli radit zástupcům města, mohli v první baterii dotazníkového šetření vyjádřit svůj názor na kriminalitu ve městě. Projekt v současné době čítá zhruba stovku rádců, kteří se nebojí vyjádřit svůj názor.

„Rádcové nám napsali, že je ve městě nejvíce tíží vandalismus, hned poté následovalo opilství, výtržnictví, násilí a krádeže v obchodech. Z průzkumu vyplynulo, že více dotazovaným vadí problematika toxikomanie, než například gamblerství, alkoholismus mládeže nebo kapsářství,“ uvedl radní Jiří Kohout, který je zároveň manažerem prevence kriminality. Právě pod jeho dohledem vznikl v Přerově projekt, v rámci něhož začali od 2. května asistenti prevence kriminality chodit do vyloučených lokalit, kde žijí převážně sociálně slabí a nepřizpůsobiví lidé. A právě tato problematika – jak se ukázalo – Přerovské rádce také pálí. „Nejčastěji uváděli, že nejméně bezpečně se cítí u nádraží, kde se obávají útoků ze strany romské menšiny, opilců, nebo bezdomovců. Celá čtvrtina z nich navrhuje, aby problémoví lidé byli při opakovaných excesech vykázáni z Přerova,“ uvedla pracovnice marketingu Lenka Tomečková, která výsledky ankety zpracovávala. Jeden z rádců doslova píše: „Doporučuji v případě opakovaného přestupkového jednání zakázat pobyt na území města a tuto možnost důsledně uplatňovat, aby tu byli jen slušní lidé“.

Návrh, jak řešit problematiku sociálně vyloučených lokalit, měli téměř všichni rádci. Ve většině se shodli v tom, že by do těchto míst měli více chodit policisté či asistenti prevence kriminality, někteří navrhují instalaci dalších kamer, nebo důslednou práci domovníků. „Respondenti doporučují, aby se asistenti zaměřili na pochůzky v přednádražní čtvrti. Zdá se ale, že mnohem více, než řešení záškoláctví dětí, je trápí zneužívání sociálních dávek v barech a hernách. Doporučují nám proto, aby tam asistenti docházeli a kontrolovali hráče. Ani to nepodceníme,“ doplnil Jiří Kohout.

Rádci vzkázali radním i to, aby pro dlouhodobě nezaměstnané lidi vyjednali práci třeba v technických službách. „Už na tom pracujeme, chceme jim právě u této společnosti najít uplatnění, naučit je pracovním návykům a motivovat je,“ zdůraznil radní Kohout.

Respondenti se vyjadřovali také k problematice bezdomovectví. Většina z nich, téměř padesát procent, apeluje na to, aby jejich situaci řešily neziskové organizace. Rádcové také většinově uvedli, že jim vadí obtěžování a žebrání bezdomovců – a to zejména před supermarkety, nebo v okolí nádraží. „Jeden rádce nám vzkázal, že skupina bezdomovců pobývá na nábřeží Bečvy – u budovy Kazeta. Tam na něj dokonce poštvali i psa. Děkujeme za postřeh, na tuto oblast se více zaměříme,“ přislíbil radní Kohout. I když názory na bezdomovce nebyly lichotivé, téměř 87 procent rádců by souhlasilo s vytvořením „městského chudobince“, kde by bylo možno kontrolovaně ubytovávat lidi z ulice a provádět sociální intervenci pod dohledem města, kraje či státu. Nešlo by tedy o klasickou „ubytovnu pro bezdomovce“. Jedna z rádkyň doslova píše: „Nějaké záchytné zařízení je pro tyto lidi užitečné i z toho důvodu, že se poflakují po ulicích, které znečišťují – a sami taky nevoní“.

Poměrně jednoznačně se rádcové vyjádřili k ubytovnám v rukou soukromníků, které se v posledních letech staly byznysem „podnikatelů s lidskou bídou“. Pětasedmdesát procent rádců si myslí, že jich je v Přerově hodně – a že jsou jen prostředkem k výdělku vypočítavých lidí. A i tohle je jeden z názorů: „Nemám problém s tím, když v ubytovně bydlí původní občané města. Ale nesmí tam být sváženi lidé z jiných lokalit, což se v Přerově děje“. Většina respondentů, 71 procent, má za to, že se o lidi bez domova má postarat město či obec, kde mají trvalé bydliště. Čtyři rádcové shodně napsali, že toto pravidlo zatím neplatí, a tak se do Přerova „stahují primitivové z celé republiky“. I tato problematika se ale už na úrovni magistrátu řeší. „Rada města se bude nově zabývat tím, komu z občanů vydá souhlas s ubytováním v ubytovně. Pokud tu bude chtít žít třeba člověk, který má v našem městě práci nebo školu, s největší pravděpodobností povolení dostane. Člověk, který nepracuje, má negativní posudek od policie, dluží městu peníze, nebo byl řešen za přestupky, naše povolení nezíská,“ zmínil náměstek přerovského primátora Tomáš Navrátil.

Zajímavé bylo i vyjádření Přerovských rádců, kteří měli definovat pojem „sociálně nepřizpůsobiví lidí“ – jednašedesát procent z nich uvedlo, že je to pro ně synonymem pro občana romské národnosti, zatímco dvaatřicet procent spatřuje v této definici bezdomovce. „V dotazníku byla i otázka, zda rádcové vnímají Přerov jako město, kde žije hodně Romů. Devadesát čtyři procent rádců odpovědělo souhlasně. V prostoru pro další vyjádření někteří uvedli, že jsou rozladěni z toho, že je Přerov viděn jako „cikánov“,“ vzpomněla Lenka Tomečková. Jak dále uvedla, deset procent respondentů se domnívá, že jsou Romové diskriminováni, devadesát procent si myslí opak.

Dotazník, čítající osmnáct základních otázek, je rozsáhlý. Podrobné výsledky ankety jsou k nahlédnutí na webových stránkách města. Zájemci, kteří by se chtěli přiřadit do týmu Přerovských rádců, se mohou stále hlásit na adrese prerovsky.radce@prerov.eu. Do 15. května na ně ještě čeká anketa na téma: Vánoce v Přerově.

Podrobné výsledky ankety