Býval chloubou Přerova, dnes je spíše „skvrnou“

Přerov/ Vznikl v roce 1922 na ploše téměř 12 tisíc metrů čtverečních a patřil k chloubě Přerova. Dobové snímky ho ukazují coby místo, kde dospělí odpočívali mezi vzrostlou zelení, děti si tam hrály ve stínu stromů – a kolorit odpočinkové zóny dotvářel hudební altán, z něhož se linuly líbivé swingové melodie. V roce 1933 se o něm psalo: „Kupkovité keře harmonují s kulatými javory, kaštany a stříhanými živými stěnami. Z této zeleně pne se do výšky, jako věže chrámu, několik pyramidních topolů.“ Řeč je o parku na náměstí Svobody, který ještě po druhé světové válce patřil k výstavním částem Přerova. Postupně ale „uvadal“ a dnes je součástí sociálně vyloučené lokality, která k nedělním vycházkám neláká. Zástupci města proto hledají řešení, jak parku zase vrátit lesk – a šancí může být grantová výzva Nadace Proměny, do níž se Přerov do konce března přihlásí.

„Tato výzva je zaměřena na obnovu nebo založení veřejných městských prostranství jako například parků, parkově upravených ploch, veřejně přístupných zahrad a rekreační zeleně. Rozhodovali jsme, které místo v Přerově by si zasloužilo tuto obnovu – a shodli jsme se na náměstí Svobody,“ uvedl náměstek přerovského primátora Pavel Košutek. Pokud by nadace vyhodnotila přerovský projekt jako nejzajímavější, mělo by náměstí šanci dostat na svou revitalizaci až 25 milionů korun. Ovšem ještě předtím, než bude přihláška do grantového programu odeslána, chtějí znát radní názory Přerovanů.

„Zajímá nás, jak by si park a jeho využití představovali. Ve středu 11. března v 16.30 hodin proto zveme všechny zájemce přímo do parku, kde se uskuteční veřejné projednávání. Kromě toho připravíme i anketu – odkaz na ni bude na webu města,“ doplnil radní Jan Horký. Ten zároveň připomněl, že silnou stránkou lokality je její historie, ale i hodnotné stromy – a zmiňuje také fakt, že park se nachází v blízkosti středních škol, takže by ideálně mohl sloužit i jako místo pro zábavu, odpočinek a volnočasové aktivity studentů. Nezastírá ale i negativa,
když říká: „V lokalitě panuje sociální napětí mezi minoritou a majoritou. Navíc se park nachází v těsné blízkosti rušných komunikací. S tím vším se musíme vhodně vypořádat“.

Park na náměstí Svobody dnes slouží spíše jako zkratka či spojnice, vedoucí do dalších přednádražních ulic. Je takřka neudržovaný – lavičky a další mobiliář už mají svá nejlepší léta za sebou, asfaltové plochy jsou popraskané, z dětského hřiště zbyla jen jedna prolézačka a pískoviště. Stromy a keře byly zasaženy loňskou ledovou kalamitou a některé prošly ořezy.

Se zažloutlými snímky z první poloviny dvacátého století se aktuální stav rozhodně srovnat nedá. Historii má ale park zajímavou – a sahá až do 16. března roku 1920, kdy bylo doporučeno, aby byly na náměstí vysazeny jilmy nebo hloh. O dva roky později – 25. března 1922 – byla na zastupitelstvu města projednána otázka použití deseti tisíc korun na zřízení a výsadbu parku. „Někteří občané ale proti tomuto rozhodnutí podali protest. Zastupitelé ovšem rozhodli, že na něj nebudou brát zřetel. Zajímavostí je, že protestující Přerované chtěli, aby tam bylo místo parku spíše tržiště pro selata,“ vzpomněl ředitel přerovského archivu Jiří Lapáček. Nakonec ale park místní přijali za svůj, o čemž svědčí archivní text z roku 1929: „Dnes už jsou všichni tamější obyvatelé zastánci a ochraniteli utěšeně vzkvétajícího parku. Četná návštěva obecenstva je toho nejlepším důkazem. Mládež i dospělí a mnozí choří nacházejí zde osvěžení…“

Park – nejdříve nevítaný, později oblíbený – má v roce 2015 šanci na obnovu. A zástupci města očekávají od Přerovanů, že jim přinesou své názory, podněty a připomínky.

Foto: Park na náměstí Svobody vznikl v roce 1922. Lemovaly ho měšťanské domy a své místo tu mělo také kino Orania, později přejmenované na Oko.

Přerov 24. února 2015