Hotelový dům Strojař byl zkolaudovaný v roce 1968 a sloužil jako ubytovací zařízení pro zaměstnance Přerovských strojíren, později tu pobývali vojáci z povolání. Objekt v sobě ukrývá 144 pokojů a v nich 369 lůžek, patří k němu i restaurace a výměníková stanice. Zástupci města letos rozhodli o koupi celého komplexu, neboť se obávali, aby zde nevznikla ubytovna pro sociálně slabé, která by mohla negativně změnit klima v centru Přerova. Objekt proto získali do vlastnictví města od ministerstva obrany, a to za cenu v celkové výši 42 milionů korun. Otázkou ale bylo, jak s domem naložit, co v něm vybudovat, kde vzít na rekonstrukci peníze.

„Ze všech variant, které jsme zvážili, nám vyšla jako nejlepší možnost demolice starého objektu a stavba nového. Místo u Bečvy – na dohled od památkové zóny –  je strategické a my mu chceme dát příjemný ráz i smysluplné využití pro sociální účely,“ říká radní Petr Vrána (ANO).

Radní proto navrhují zastupitelům, aby byla vyhlášena architektonicko-urbanistická soutěž, která bude řešit tuto oblast. Na stavbu komunitního domu, který by seniorům nabízel jednotlivé byty – ale i společné aktivity v rámci komunitního centra – je možno případně získat dotaci.

„Na jeden byt je možné přispět ze státního rozpočtu až 600 tisíc korun. Cílovou skupinou jsou lidé nad šedesát let, kteří prokáží, že jejich průměrný čistý měsíční příjem v období 12 kalendářních měsíců před uzavřením nájemní smlouvy nepřesáhl 1 násobek průměrné měsíční mzdy v případě 1 členné domácnosti, nebo 1,2 násobek v případě 2 členné domácnosti,“ uvedla Romana Pospíšilová z přerovského magistrátu.

Zástupci města navíc uvažují také o tom, že by získali do majetku parcelu, která by na nové komunitní domy navazovala. Jedná se o sousední pozemek, který je v současné době využívaný jen příležitostně – když do Přerova zavítá lunapark.

Náklady? 157 milionů korun

Radní už i zrekapitulovali náklady, spojené se Strojařem – některé z nich jsou už pevně dané, jiné zatím jen výhledové.

„Koupě Strojaře nás přišla na 42 milionů korun. Demolice má stát zhruba 20 milionů. Výstava dvou komunitních domu pro seniory by přišla na 80 milionů bez dotace, v případě získání dotace by to bylo jen 50 milionů. Nákup sousedního pozemku může přijít až na 9 a půl milionu korun. Architektonicko-urbanistická soutěž vyjde asi na milion, za projektovou dokumentaci na demolici bychom vynaložili asi půl milionu korun a na dokumentaci na výstavbu 3 a půl milionu,“ shrnul náměstek primátora Tomáš Navrátil (ANO). To vše by se v ideálním případě mělo zrealizovat v letech 2017 až 2019.

Co na to Rádci?

Přerovští rádci, kteří radí konšelům ve sporných otázkách, se letos na podzim Strojařem rovněž zabývali. Odpovídali na sedm dotazů, které se týkaly jeho budoucího využití.  Stejné otázky byly položeny také návštěvníkům Senior Symposia, které se konalo říjnu v Městském domě.

„Převládal názor, že Strojař by měl sloužit k bydlení, přičemž 48,5 % Rádců uvedlo některý z typů bydlení pro seniory. Několik Rádců, konkrétně 19,2 %, vyslovilo názor, že by bylo dobré Strojař přebudovat na magistrát. Chtěli, aby všechny odbory sídlily „pod jednou střechou“. Pro demolici Strojaře se pak vyslovilo 7,1 % Rádců,“ zhodnotila vedoucí kanceláře primátora Daniela Novotná. Další otázky už byly cíleny na možnost přebudování bývalého hotelu na komunitní bydlení pro seniory. Rádci odpovídali, zda by měli zájem v takovém zařízení bydlet a kolik by byli ochotni za ubytování platit.

„V odpovědích Rádců hrál velkou roli jejich věk a fakt, že mnozí v současné době na bydlení v důchodovém věku nepomýšlejí, neboť 49,5 % respondentů spadá do věkové kategorie pod 50 let. V komunitním domě by chtělo bydlet 19,2 % dotázaných. O tomto typu bydlení by uvažovala skoro polovina dotázaných – konkrétně 43,4 %,“ řekla Daniela Novotná.

Z výsledků ankety také vyplynulo doporučení, co by mělo být součástí domu pro seniory. Nejvíce procent zaujala jídelna pro seniory, pak následovala prádelna, ordinace lékaře, klub s organizovanými aktivitami pro důchodce, knihovna. Stejný počet hlasů dostala rehabilitace a kavárna s cukrárnou, poté následovalo kadeřnictví, tělocvična, pedikúra – a nakonec manikúra.

Výsledky ankety jsou zveřejněny na stránkách www.prerov.eu v sekci Přerovský rádce.