Rada města uložila náměstkovi primátora Tomáši Navrátilovi a tajemníkovi magistrátu Petru Mlčochovi zajistit zřízení a personální obsazení pracovní skupiny, která bude koordinovat další kroky města při naplňování konceptu aktivní politiky zaměstnanosti.

Důvodová zpráva:

Po vyhodnocení stávající situace v oblasti prevence kriminality za minulé období lze konstatovat následující skutečnosti:

• v oblasti prevence kriminality bylo město Přerov velmi pasivní. Soustředilo se především na zajištění tvrdých projektů, např. kamerových systémů, ale v oblasti tzv. měkkých projektů téměř nekonalo,
• spolupráce s pracovním úřadem Přerov minimální,
• spolupráce s MV a dalšími státními institucemi minimální,
• město nebylo schopno čelit rostoucímu počtu ubytoven a lidí sestěhovávajících se do nich,
• dlouhodobě město Přerov zápasí se zvýšenou nezaměstnaností, která atakuje první místa v republice i v Olomouckém kraji, který je na třetí příčce nezaměstnanosti v republice,
• město je klasifikováno jako město ohrožené sociálně vyloučenými lokalitami.

Popis situace

Přerov je město, které dlouhodobě zápasí se sociálně vyloučenými lokalitami a dlouhodobě je postiženo nezvykle vysokou mírou nezaměstnanosti. Ta je vysoká ve vztahu k okolním srovnatelným městům v Olomouckém kraji a je více jak o 2 procentní body vyšší. Trojúhelník ekonomicky nejsilnějších měst olomouckého kraje (Olomouc, Prostějov, Přerov) v dojezdových časech do hodiny (cca 25 km), poukazuje na skutečnost, že nezaměstnanost v Přerově má i jiné příčiny než jen prostý nedostatek pracovních míst.

Příčiny dlouhodobě zvýšené nezaměstnanosti v Přerově je možno nalézt v kombinaci nepříznivých předpokladů jako je dlouhodobá strukturální nezaměstnanost z dob 90 let a pasivitě města při řešení sociálních problémů na území města. Nezaměstnanost se tak překlopila z nezaměstnanosti strukturální na nezaměstnanost dlouhodobou. Dnes spadá silná skupina dlouhodobě nezaměstnaných na konto sociálně slabé a nedostatečně vzdělané vrstvy obyvatelstva, která se rozrůstá o početnou skupinu mimopřerovských občanů ČR, kteří se do Přerova stahují za vidinou snadného živobytí na sociálních dávkách. Vysoká nezaměstnanost téměř vylučuje motivy vedoucí k získání práce při velmi nízké kvalifikaci. Pracovní úřad není vybaven kompetencí umožňující tvorbu pracovních míst pro nekvalifikované pracovníky a není schopen na tento jev reagovat. Problematiku umocňuje zákonitost, kdy v regionu s vysokou nezaměstnaností dochází k radikálnímu úbytku nekvalifikovaných pracovních míst, protože jsou přednostně obsazovány lidmi s vyšší kvalifikací.

To je definiční základ pro existenci nebývale velkého počtu sociálních ubytoven v Přerově, fixaci sociálně vyloučených lokalit, konzervaci dlouhodobých sociálních problémů města.

Dnešní struktura dlouhodobě nezaměstnaných je poznamenána dvěma významnými faktory. Těmi jsou dlouhodobý nedostatek nekvalifikované práce a ztráta pracovních návyků u celých skupin obyvatel. Dlouhodobá absence práce vyúsťuje v oslabení pracovních návyků, akceptaci životního postavení člověka žijícího na sociálních dávkách, neochotu pracovat a absolutní závislost na sociálních transferech státu. Jde o vědomý stav, kdy lidem postačuje životní úroveň garantovaná státem.

Dlouhodobá nezaměstnanost v Přerově má přímou souvislost s existenci sociálně vyloučených lokalit a početnou skupinou Romů, žijících ve městě.

Dle MV žije v sociálně vyloučených lokalitách 800 lidí a v Přerově žije celkem 4400 Romů. Při odhadované míře nezaměstnanosti Romského etnika (více než 90%) nám vychází podstata trvale zvýšené míry nezaměstnanosti na území města. Lidé žijících v sociálně vyloučených a Romská komunita zajišťuje základních 7-8 procent nezaměstnaných za všech stavů ekonomiky země a Přerov pod tuto hranici dlouhodobě neklesá. Jde už o vědomě udržovanou nezaměstnanost, která je daná konstrukcí sociálního systému a existencí šedé ekonomiky. Tuto nezaměstnanost již nelze eliminovat standartními mechanizmy jako je např. zvýšený počet firem působících na území města, které budou generovat zvýšenou poptávka po pracovní síle, protože souběh transferů států a práce na černo je ekonomicky pro dané jedince mnohem výhodnější, než se při dané kvalifikaci nechat zaměstnat v nejnižších platových třídách. Jde o projev vědomého jednání.

Tomuto typu nezaměstnanosti je nutno čelit jinými metodami. Sociální zajištění daný stav konzervuje a tvorba pracovních míst pro tak nekvalifikované pracovníky je neúčinná.

Této situaci je možno čelit jen speciálně zaměřenou tvorbou pracovních míst, které vytvoří prostor pro zaměstnání takto zasažených skupin obyvatel. V rámci tvorby pracovních míst je nutno zohlednit několik spolupůsobících rizikových faktorů. Budu nutno počítat s tím, že tito lidé nebudou z počátku spolupracovat při snahách o jejich zaměstnání. Navíc lze předpokládat, že všechny pokusy významněji řešit nezaměstnanost v Přerově se logicky překlopí do sociální oblasti.  Ihned po realizaci programů, které umožní zaměstnat dlouhodobě nezaměstnané, vznikne potřeba socializačních programů, které pomohou obnovit pracovní návyky především u skupin obyvatel kumulativně postižených více negativními předpoklady pro jejich zaměstnávání. Bude nutno eliminovat nízkou vzdělanost, příslušnost k sociálně znevýhodněnému etniku, kriminální minulost, drogové a alkoholové závislosti či patologické hráčství. Často jde o kumulaci negativních aspektů, které tyto skupiny doprovází a znemožňuje jejich zaměstnání.  Velmi často bude nutno komunikovat s odborníky na dané závislosti, které postižené jedince vyřazují ze společnosti a neumožňují jim nalézt práci a zařadit se plnohodnotně do společnosti.

Celá, výše uvedená, pracovní a sociální problematika dlouhodobě ingeruje do oblasti prevence kriminality, protože minimalizace dopadů těchto společenských disfunkcí a lidských selhání je podstatnou náplní většiny preventivních programů.

Tuto společenskou realitu není možno řešit výhradně cestou tržních mechanizmů. Je nutno k celé záležitosti přistoupit v širokém komplexu opatření, za spoluúčasti mnoha institucí, které následně vyústí ve zlepšení pracovních návyků u sociálně vyloučených obyvatel a omezí tím podstatu a četnost negativních sociálních jevů.  Tím dojde k nápravě stavu jak v sociální oblasti, tak o oblasti zaměstnanosti a zároveň i na poli prevence kriminality.

Koncept, který oblast dlouhodobě nezaměstnaných řeší lze stručně nazvat – Prevence kriminality prací respektive socializace prací.

Jde o komplex aktivit, které lze rozdělit do několika oblastí:

• aktivní politika zaměstnanosti – tvorba nekvalifikovaných pracovních míst umožňující zaměstnání i osob postižených kumulací negativních předpokladů pro zaměstnání,
• prostupné bydlení navazující na aktivní politiku zaměstnanosti,
• spolupráce s neziskovými organizacemi a jejich vtažení do spolupráce s městem, především odstraňování negativních předpokladů pro zaměstnání, podpora formou sociálních intervencí, využití dobré znalosti prostředí,
• snaha o tvorbu klasických pracovních míst souvisejících s rozvojem města, kam lze umisťovat lidi, kteří mají snahu spolupracovat,
• vytvoření koordinovaného tlaku na dlouhodobě nezaměstnané, který vyústí v jejich akceptaci takto nastaveného systému,
• systém je postaven na aktivitě každého jednotlivce.

Primární cíl projektu je snížení nezaměstnanosti. Sekundární cíle projektu jsou následující:

• zaměstnáváním snížit nápad trestné činnosti nezaměstnaných
• omezení příčin vedoucích ke vzniku sociálně vyloučených lokalit
• snížit práci vykonávanou na černo a omezit šedou ekonomiku
• socializovat práceschopné lidi postižené sociálním vyloučením či kumulací negativních předpokladů pro zaměstnání
• snížení etnického napětí ve městě a eliminovat nevraživosti majority

Záměrem projektu je v součinnosti s Úřadem práce, městem Přerov a dotčenými státními institucemi vytvořit na území města organizační strukturu, která zvládne organizovat veřejně prospěšnou práci pro dlouhodobě nezaměstnané s nízkou kvalifikací. Systém zaměstnávání je doplněn účelně zřízenými pracovními místy, který zajistí systém propustného zaměstnání pro ty, kteří se zvládnou vzdělávat a zvyšovat svoji kvalifikaci. Výhledově by šlo až o 300 pracovních míst.  Počet je odhad množství pracovních míst potřebných pro neustále propustný systém, který bude cyklicky střídat nezaměstnané pomocí účelně zřízených pracovních míst v periodě ½ roku až roku.

V řešení problematiky prevence kriminality a problémů v sociální oblasti je nutno postupovat koordinovaně jak ve vedení města Přerov tak s dotčenými státními institucemi jako je město Přerov, Olomoucký kraj, orgány státu či státní firmy. Na projekt startující aktivní politiku zaměstnanosti na území města Přerov je vhodné navázat komplexem opatření, které by se dalo nazvat jako propustné bydlení, které by bylo dostupné pro úspěšně zařazené lidi do projektu aktivní politiky zaměstnanosti na území města.

Personální obsazení pracovní skupiny:

Manažer prevence kriminality, náměstek primátora pro sociální oblast, jednatel technických služeb, tajemník magistrátu, dotčené státní instituce, personalista magistrátu, majetek města

Pracovní skupina vyřeší především tyto otázky:

1. Rozhodnutí o právní formě organizace, která bude zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných řešit
2. Základní definice zaměření společnosti
3. Rozsah činností a poskytovaných služeb
4. Navrhované finanční zdroje pro zajištění chodu společnosti – dotační tituly EU, paušální platby různých subjektů, dotace UP, zajištění organizační struktury, pracovní nástroje
5. Zajistí participaci státního sektoru na projektu.

Zdroj: www.prerov.eu